V předchozích řádcích Radnice, Huť v lesích Radnických, Sklenná Huť, Elias Franz Lindner jsme sledovali radnickou sklárnu zvanou Sklená huť v nájmu Frantisska Lindnera. Novým zájemcem o huť byl Johann Rieger starší. Zbirožský hejtman Samuel Ignatius de Bois 30. května 1675 sděluje komoře, že s Janem Riegerem, který má do příštího roku najatou zbirožskou huť za 20 zl, o větší roční nájem jak mu bylo uloženo jednal. Předvolal jej a požadoval nejdříve 50, pak 40, nakonec 30 zl nájmu ročně po obšírném a pohnutém jednání. Letošního roku pracoval mistr v huti jen 12 týdnů, odebral 11 věrtelů piva za 88 zl, za které mohl podle úmluvy dodat sklo, nicméně se dal přesvědčit, aby polovinu zaplatil v hotovosti, za druhou polovinu dodal půl truhly prohlédacích koleček 21 ß za 12 zl a 6 truhel větších cviklových koleček 30 ß po 5 zl 30 kr, dohromady za 44 zl. Ve věci nájmu na příští rok vymlouval se huťmistr na špatný odbyt a drahotu piva, více než 20 zl nechtěl dát, že však u huti měl zásobu dřeva, ještě na jeden celý rok, to je na rok 1676, byl ochoten huť najmout za 25 zl. A pokud by na další tři léta 1677, 1678 a 1679 mu byla pronajata, podobně se uvolil platit 25 zl. Hejtman doporučil pronajmout tuto huť ve vzdáleném místě se špatnými cestami na uvedené čtyři roky, neboť kromě nájmu a platu za dřevo odvede huťmistr do důchodu za pivo, kterého při provozu hutě spotřebuje za týden 1 věrtel. Za pivo chce však platit sklem. Pokud by měl platit penězi, nespotřebovali by tovaryši ani polovinu, protože mou jen skleněným dílem platit. To by mohl ze zbirožského důchodu odebírat sklenář pražského hradu nebo jiná císařská panství. Účtárna české komory 19. srpna 1675 doporučila pronájem na 1 rok za 25 zl s tím, že hejtman se má mezitím poohlédnout po jiném sklářském mistrovi. Uvažovala také o přidělení luk u hutě dvou chalupníkům, aby na panství přibyli robotníci, kteří by nějaký stálý plat do důchodu odváděli [NM C 5 6 Nr. 39 Na J: M: Czys: Kral: Komoru kr 119]. Viceprezident povolil 19. září 1675 nájem na rok za 25 zl se zákazem šenkování cizího piva a hejtmanovi uložil hledat nového nájemce [NM C 5 6 Nr. 48 Slowutny kr 119].
Kupní smlouvou z 27. května 1679 koupil dědičně Jan Rieger, člověk svobodný, v ten čas dědičný držitel hutě broumské, sobě, manželce své a svým dědicům a budoucím svým, huť na panství zbirožském v Těžkovském revíru nedaleko města Radnice ležící, v těch mezích a v tom okrsku, jak byla okolo léta 1655 vystavena Krystofovi Schyrerovi, tehdejšímu sklenáři a nájemníku vymezena a císařským lesním špuntem vyznačena v rozloze 1.900 provazců, spolu se stavením a co se v něm vynachází za trhovou sumu 500 zl. Závdavku při přistoupení, při knihách gruntovních měl složit 200 zl, ostatní od soudu roku 1679 počínaje po 50 zl ročně splácet.
- Huť, která jako místo patřící císařskému panství, které nikdy nebylo vztaženo pod kontribuci, byla osvobozena od robot a břemen zemských.
- Nynější i budoucí držitel hutě mohou ve svém vymezeném místě způsobem dosud zachovalým bez nejmenší překážky a další opovědi dříví k vlastní potřebě porážet, louky a role zdělat.
- Dítka, která by v těch místech z rodičů svobodných zplozeny byly, nepatří pod poddanost panství.
- Patřičný dobytek nejen ve svém vymezení, ale s vědomím hejtmana a uznáním fořtmistra také tu když by beze vší škody stát se mohlo, však bez škody císařskému důchodu nebo lidem poddaným užívat může.
- Popel z ležatého a samouschlého dříví na celém panství Zbiroh s vědomím fořtmistra a konferenti hejtmanskou bez újmy a zkrácení císařského důchodu, toliko k vlastní potřebě, je dovoleno.
- Písek z hory, jež na Brdu sluje nad hutí sklenou ležící, tolik co by ho v huti sklené potřeboval, se mu přeje, ale jinak ani prodávat, ani brát žádné moci nemá.
- Naproti tomu je povinen platit úroku aneb stálého platu dvaceti kop míšeňských, první polovinu o sv. Jiří, druhou polovinu o sv. Havlu počínaje rokem 1680.
- Vrchnostenské panování nad tím místem zcela patří panství zbirožskému, takže majitelé hutě znajíce disendenci svou od zámku Zbirohu ve všech případnostech řádu spravedlnosti a práva se týkající královskou komorou českou a následovně zřízenými náměstky se řídit, i obyčejů a podobných dědictví vyměřeným zadostiučinit povinni jsou. V čemž je i to rozumět, kdyby se časem svým v tomto místě jakákoliv mineralia vyjevila, že ne držiteli, ale vrchnosti patří.
- Jak tato huť sklená, tak také kdyby se více budoucně jaké obydlí tu stavět mělo, ty všechny bez výjimky knihami gruntovními panství zbirožského řídit se mají.
- Sklená huť s příslušenstvím v držení a užívání kupujícího Jana Rygera, též dědiců a budoucích jeho sice posloupně zůstávat má, ale od nich netoliko bez vědomí vrchnosti prodána být nemůže, ale také k takové koupi první právo císařskému důchodu se vymiňuje.
- Patříc řečené místo do J. M. Cís. Wyldbahnu, kamžto i Žirec, Loveč a Zvole přináležejí, nemohou a nesmějí držitelé hutě pod přísným trestem na všeliké zvěři a příležitosti její, jak by se ta jmenovat mohla, nižádné škody činit ani činit nedopouštět, z toho co jim z trávy, luk a dříví povoleno nevykračujíce.
- Nápodobně všeliký prodej dříví na látra k huti, dělání šindele k zpeněžení a tam podobně na zkrácení J. M. Cís. důchodu se vztahující prodej bez obzvláštního speciálního povolení, docela se zamezuje, aniž v J. M. Cís. lesích dříví čerstvé podlupovat, sušit neb porážet nemá, anobrž kdyby po letech lesu se jemu nedostávalo, tehdy ne od pánů obyvatelů okolních, ale vlastní z J. M. Cís. důchodu je povinen kupovat.
- Ačkoliv chleba, masa, potrav a soli tak mnoho, co by dělníky, vlastně svými sklenohuťskými spotřeboval, odkudkoliv sobě opatřit tuto jemu se dovoluje, však v těch věcech nějakých handlů začínat žádným způsobem se nepřipouští.
- Vysoce se vystříhat má, aby z cizího panství žádného nápoje, jak by ten jménem být mohl, a pod žádným způsobem vymyšleným na toto J. M. Cís. panství ani sám, ani skrze jiného vézt, nosit, brát aneb přijímat ani užívat nedopouštěl, nýbrž pivo staré i ředinu z J. M. Cís. pivovaru Švabinského, dostatkem vždycky opatřen jsouce, a ne jinde, tak také pálené z důchodu, co by se téhož tam spotřebovat mohlo, brát povinen byl. Kterážto tak od obojí strany oblíbena a přijata smlouva k milostivé ratifikaci J. M. Cis. Král. komory české jsouce podána, milostivým poručením pod datum na Hradě Pražském 18. srpna 1679 jest potvrzena, kteréhožto originál k počtu peněžitému panství J. M. Cís. zbirožského za pololetí vánoční přítomného roku přítomen bude a tuto hodnověrný přípis na budoucí všeho neměnitelnou trvanlivost v slovo od slova se svým originálem se srovnávající, následuje [NM C 5 6 Lit. B. Letha Paně 1679 kr 119].
Vicepresident české komory tak 18. srpna 1679 oznámil Samuelovi Ignatiovi de Bois, hejtmanu panství zbirožského, točníckého a královédvorského, s pokynem, aby kupní smlouvu majitele hutě broumské a dosavadního nájemce hutě zbirožské Jana Riegera nechal vložit do knih purkrechtních panství zbirožského. Za zbirožskou huť zaplatí 500 zl tak, že 200 zl složí jako závdavek hotově, zbývajících 300 zl bude splácet po 50 zl počínaje při řízení soudu roku 1679, mimo úroku z té huti sklené ročně ve dvou termínech po dvaceti kopách míšeňských [NM C 5 6 Lit. B. Urozenemu Panu Samuelowi kr 119]. Závdavek 200 zl složil Hanß Rieger 20. září 1679, zápis byl vložen do knihy purkrechtní fol. 396. Splátky po 50 zl byly složeny 20. prosince 1679, 19. prosince 1680, 31. prosince 1681, 17. prosince 1682, 3. ledna 1684, 3. ledna 1685 [NM C 5 6 Lit. B. Dato Ao 1679 kr 119].
Sklářský mistr Jan Rygkr učinil v roce 1679 smlouvu o prodeji hutě panstvím, dle níž měl zdarma vyhrazené dodávky bílého písku. Ten se ve velkém množství nachází v revíru Těžkovském, jdouce od vsi Lhoty ke Sklené Huti, na velkém vrchu jménem Raž neb Brd. Podle výtahu z účtu panství z let 1676-1679 nebyl tento písek prodáván, teprve v letech 1681-1686 do Koyenicz celkem 17 fůr, na panství koutské 13 fůr pro 4 koně za 15 p. Výtah byl pořízen v souvislosti s žádosti o povolení dodávek písku do nové hutě na poříčském panství [NM C 56 Milostiwi Páni Páni… 5. January 1700 kr 119]. Johann Rieger byl vlastníkem dvou hutí, kromě hutě na panství Zbiroh „blíže Přivětic“ též hutě Broumy na panství Křivoklát. Po jeho smrti v roce 1690 2 da Mense Aprilis vedli huť zbirožskou synové Simon Rieger a Christoph Rieger. V roce 1693 se při prodeji broumovské hutě uvádí, že Simon, druhý bratr a Christoph, třetí bratr, mají svou spravedlnost na huti zbirožské podělenou a ujištěnou a na huti broumské jim nic nenáleží [VS Křivoklát i. č. 1909 G 1500 l. 3-5 Vergleich unter denen Erben nach dem Johann Rieger wegen der Verlassenschaft Nr. 8.; VS Křivoklát i. č. 1909 G 1500 l. 3-5 Vergleich unter denen Erben nach dem Johann Rieger wegen der Verlassenschaft Nr. 8.]. Popis hutě sklené radnické, co nad Přivěticemi slove, co se při ni po dobré paměti po nebožtíku Janovi Rygerovi jak od dobytka, tak na zásobě skel a potřeb huťských našlo, dle dobrovolného a přátelského snesení, uvádí: huť sklená se vším příslušenstvím za 1.500 zl, 4 kusy koňského tažného po 22 zl 30 kr za 90 zl, 14 krav i s hájenými, které mezi sedláky jsou po 9 zl za 126 zl, 1 býk při kravách za 10 zl, 1 volek tříletý za 10 zl, 1 volek dvouletý za 6 zl, 2 volci jednoapůlletí po 3 zl 30 kr za 7 zl, 3 odstavená telata po 2 zl za 6 zl, 5 starých koz po 1 zl 10 kr za 5 zl 501 kr, 1 tříletý kozel za 2 zl, 2 roční kozlíci po 1 zl 10 kr za 2 zl 20 kr, 5 kůzlat letos odstavených po 24 kr za 2 zl, skla dělaného za 150 zl, zásoba popele 60 strychů, toliko od pálení jednoho strychu 22 kr 3 d za 22 zl 30 kr, dříví látrového 610 látrů toliko od udělání po 9 kr počítáno za 90 zl 30 kr, úhrnem 2.031 zl 10 kr, 6 ssß dříví loupaného, od loupání 7 zl 30 kr, N. B. pár koni, dobrý vůz, pluh, brány a jiné rozličné hospodářské potřeby, a mobilie pro snazší obsáhnutí se při huti zanechává. Suma všeho popsání radnické hutě vynáší 2.038 zl 20 kr [VS Křivoklát i. č. 1909 G 1500 l. 6-9 Speciální taxa]. Podrobné popsání huti sklené, jak broumské, tak hořejší radnické, oceňuje huť v Broumech se vším příslušenstvím na 2.200 zl, hořejší huť radnickou na 1.550 zl. V hotovosti zůstalo 1.600 zl, těmi se dědicové ihned podělili, peněz hotových pod úrokem půjčených 1.000 zl, za dům na Rokycanech, na němž je hospodářem syn Pawel 600 zl, dluhů rozdílných v inventáři specifikovaných 464 zl 21 kr, také bylo v Kamenici za skla 35 zl, pohledávky v Praze za sklenáři 28 zl 18 kr, z toho Melichar Leiner dlužil 11 zl 30 kr, Wenzl Korecky 2 zl, Wiener 7 zl 48 kr, Nieronlejr 7 zl, v hotovosti a v pohledávkách se našlo celkem 7.427 zl 39 kr. Dobytek byl oceněn na 844 zl 14 kr, obilí a chmel na 313 zl 45 kr, různé hospodářské potřeby a mobilie na 61 zl 30 kr. Sklo v obojích hutích na 350 zl, ve sklepích v Praze podobných skel za 120 zl, dobrého popela za 97 zl 30 kr, špalky a dříví horší za 40 zl, dříví nadělané k broumské huti za 134 zl, na radnické hořejší huti za 91 zl 30 kr, dříví loupané za 8 zl 45 kr, dříví stojaté k broumské huti koupené za 70 zl, celkem za 344 zl 57 kr. Hodnota celé pozůstalosti činila 9.596 zl 44 kr [VS Křivoklát i. č. 1909 G 1500 l. 6-9 Taxa aneb popsání l. 10-15].
Zaměstnanci:
- Ze Sklených Hutí. Michl Winter. Manželka Regina. Dítě Lidmila bylo pokřtěno 13. 4. 1681. Kmotry Lidmila Basaková z Přívětic, Anna Ryzlová z Přívětic, Anna Šafařka z Vranůvky, kmotr Jiřík Janda z Přívětic. Dítě Zuzana bylo pokřtěno 1. 8. 1683. Levans Zuzana Černá, šafářka z Březiny, Anny Račlová z Radnic, Matěj Basak z Přívětic. Dítě Jan bylo pokřtěno 23. 12. 1685. Levans Jan Černý, Peter Furber, Kateřina Suchanková na místě Anny Martinkové, klíčnice ze zámku [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 72, 85, 97, sn. 72, 85, 97]. Regina, manželka Win:(tra) Michala, který ryje sklenice ve Sklené Huti, je kmotrou při křtu 20. 2. 1689 [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 115, sn. 115].
- Ze Sklených Hutí. Michal Speigl (Sspagl, Sspogkl). Manželka Apolena. Dítě Markéta bylo pokřtěno 14. 6. 1681. Kmotry Lidmila Basaková, Anna (Ryglová), krčmářka z Přívětic, kmotr Krištof Jirgk, z Hutě. Dítě Kateřína Kristina bylo pokřtěno 15. 9. 1683. Levans Kateřina Zahlavová z Přívětic, Lidmila Basaková, Šimon Šejdl, šalíř ze Sklených Hutí. Dítě Jan bylo pokřtěno 4. 6. 1686. Levans Jan Černý, krčmář z Přívětic, Kateřina Zahlavová, z Přívětic. Dítě Krištof bylo pokřtěno 3. 7. 1689. Mates Turlk, ze Sklené Hutě, Salomoun Sajdl, též z té Hutě, Justy, služebná děvečka hospodáře [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 73, 85, 99, 117, sn. 73, 85, 99, 117].
- Ze Sklených Hutí. Hájek Kudrna. Manželka Marie. Dítě Krištof bylo pokřtěno 4. 8. 1682. Kmotři Krištof Prukß, Šimon Sejdl, Wentzl Prukß, kmotry Lidmila Basaková z Přívětic a Regina Winterin [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 79, sn. 79].
- Ze Sklených Hutí. Petr Birnbaum. Manželka Alžběta. Dítě Mikolaß bylo pokřtěno 21. 2. 1683. Levans Mikolaß Sulzpach, trubač z Radnic, Martin Basak, Zuzana Šilhanka [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 82, sn. 82].
- Ze Sklených Hutí. Jan Tegr. Manželka Dorota. Dítě Rozina bylo pokřtěno 5. 7. 1683. Kmotra Lidmila, dcera p. Jana Tomandla z Rokycan, Kareřina Fořtová z Těžkova, Šalamoun Schierer z Rokycan [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 84, sn. 84].
- Ze Sklené Hutě. Šimon Grykr. Manželka Lidmila. Dítě Jan Fridrich bylo pokřtěno ve farním kostele Sv. Václava v Radnicích 19. 12. 1688. Kmotři pan Jan Roman Vodňanský, měšťan města Rokycan, pan Jan Josef Levanský, toho času hejtman panství radnického, urozený pán Tomáš Viktorin Zajíček, písař obroční z Radnic, urozená paní Juliana Voršila de Banare, rykmistrová od regimentu Thipentalovského z Radnic, paní Alžběta Worlová z města Žebráka, manželka pana primátora [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 114, sn. 114].
- Ze Sklených Hutí. Jiří Pok, ze země Bavorské od Zweylynku (asi Zwilling), syn vlastní Ondřeje Boka, 29. 2. 1688 v stav svatého manželství vstoupil s Justynou, pozůstalou dcerou vlastní po nebožtíkovi Jiřím Byrkovi z Hořejších Raban (?). Copulirování postoupili u Sv. Vavřince mučedníka, v přítomnosti jeho družby Stanislava Brzehovského a paní Lidmily Regerové, paní týchž hutí a paní Kačenky Prayslerové a Doroty Fremlové, obou z Radnic [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 172, sn. 172].
- Ze Sklené Hutě. Jiřík Okh (?). Manželka Justina. Dítě Anna Marie bylo pokřtěno 20. 2. 1689 ve farním kostele Sv. Václava v Radnicích. Paní Liduška Rykerová ze sklené huti, Regina win:(tra) michala manželka, který ryje sklenice ve Sklené Huti ↑, Michal Jakub Frybert, též ze Sklené Huti [SOA Plzeň, Sbírka matrik, Fara Radnice, sv. RO 01 N, O, Z 1671-1700 f. 115, sn. 115].
Práci řezáče skla Michala Wintra nám snad přiblíží anynonymní silnostěnná řezaná kónická číše z roku 1696. Nese nápis s chronogramem Io! VIVat! fLorentʼreVerenDUs eXIMIUs pater IaCo- bUs saItz. COR SINCERVM SVSCIPE! F.F.F.P.T. a postavu donátora nabízejícího srdce páteru Jakubovi Saitzovi (Zajícovi). Výška číše je 11,9 cm, průměr horního okraje 9,8 cm.
