Zakladatelem sklárny byla firma W. & J. Stork, která ji zřídila v roce 1875 v místě cihelny Franze Fricžeka (Fritscheka, Friczeka), ležící na půdní parcele 1354, původně v majetku Dominika Martina, na vlastní Fričkově parcele 1355 a na parcele 1356, původně v majetku obce [NA Praha, 1. odd., Fond Stabilní katastr duplikát, Radnice, Bauparzellen-Protocoll der Gemeinde Radnitz 1839, i. č. 5133 kr 2283]. Půdorys cihelny zachycuje Identifikační skica Stabilního katastru Čech – Radnice, 1839 [ http://archivnimapy.cuzk.cz]. Označení Glashütte Fričkovna nacházíme až na mapě III. vojenského mapování 1877-1880 1 : 25 000, mapový list 4051_4. [Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, www.geolab.cz;]. Sklárna byla v osadě Fričkovna, zvané také osada Vilémov, továrna Vilémovská. Vilím Stork, kupec a majitel sklárny, zemřel ve věku 44 let 18. 11. 1881 v Radnicích 270, Josefa, vdova po Vilímu Štorkovi, se vdala 15. 10. 1883 za Jana Halíka, správce sklárny v Radnicích [SOA Plzeň, Sbírka matrik, fara Radnice, sv. 20 Z 1861-1888, f. 176, s. 178, sv. 31 O 1883-1909, f. 6, s. 8]. Továrna byla vedena nadále pod stejnou firmou, společnost tvořili Johann Halík a Josefina Halík. Zápis firmy 29. 4. 1884. Výmaz Josefiny Halík 21. 5. 1889 pro úmrtí. Zápis konkursu 23. 11. 1889. Konkurs zrušen po rozdělení konkursního jmění 31. 12. 1890. Výmaz firmy 24. 3. 1893 z moci úřední [OŽK Plzeň Fr kn II A fo 91, I B 28 fo 430; PZA 112/1893]. Pokračovatelem v provozu sklárny byla firma První Radnická sklárna Jeřábek a Daněk, v. o. s. od 3. 1. 1896: Wenzel Jeřábek, Jaromír Daněk a Cyril Daněk. Výroba a prodej dutého, litého a broušeného skla. Zápis konkursu 25. 10. 1899. Výmaz firmy 1. 5. 1900 pro zanechání živnosti [OŽK Plzeň Fr kn 40 fo 8]. Vyráběla sklo pro lékárny, jejím zástupcem byl Karel Schürer v Praze. Následovala firma J. A. Růžička v Radnicích, výroba dutého skleněného zboží, zmíněna 1897: nyní provoz mlýna a pekárny v čp. 157. Majitel firmy J. A. Růžička. Sklárnu v Radnicích č. p. 270, provozovanou předtím firmou Jeřábek & Daněk, koupil v dražbě 16. 3. 1900 a propachtoval ji Josefu Inwaldovi [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Snad mezi přechodné nájemce patřila i firma Carl Wlk, továrna skla, uváděna 1900. Po ní je prokazatelně nájemcem Josef Inwald, majitel sklárny na Zlíchově. Dne 12. 5. 1900 sděluje, že chce vyrábět duté sklo jako pachtýř sklárny č. p. 270 a žádá o vydání živnostenského listu. Jedná se o pokračování ve výrobě, která byla zastavena předchozí firmou v říjnu 1899. Nájemní smlouva firmy Josef Inwald vypršela 15. 5. 1905 [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153], pokračovatelem byla firma Radnická sklárna Stulík & Černý. Dne 28. 12. 1905 opověděli u okresního hejtmanství v Rokycanech Boleslav Stulík a Rudolf Černý, že počínaje 1. lednem 1906 budou v Radnicích č. p. 270 provozovat výrobu skla a žádají o vyhotovení živnostenského listu [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Výmaz firmy 16. 11. 1906 pro zrušení [OŽK Plzeň Fr kn 40 fo 106]. Následovala firma Radnická sklárna Rudolf Černý, od 15. 8. 1906 [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153], vymazaná 26. 4. 1909 pro zrušení [OŽK Plzeň Fr kn I C 29 fo 307]. Po ní vyráběla v Radnicích skleněné zboží firma Radnitzer Glaswerke, Czulius & Co. V protokolu z 22. 12. 1908 se uvádí jako firma ohlášena u obchodního soudu, zástupcem je Anton Czulius, narozený 1855 ve Světlé [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. V. o. s. od 15. 11. 1908: Antonín Czulius, Fric Czulius a František Rohrbach. Výmaz firmy 24. 12. 1909 pro uvalení konkursu a zánik podniku [OŽK Plzeň Fr kn 40 fo 163]. Městský úřad v Radnicích sděluje 23. 4. 1909 hejtmanství, že se ve sklárně „Frickovně“ firmy Czulius a spol. již více než 2 měsíce nepracuje. Firma se nachází ve finanční tísni, vše co ji patřilo, bylo exekučně zabaveno a prodáno, také některé stroje byly zabaveny a odklízeny. Skláři až na ojedinělé odcestovali [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Výrobu ve sklárně Fričkovna v Radnicích 270 převzal nájemce Jan Pinkava, narozený 25. 7. 1860 v Blovicích, majitel obchodu se sklem v Praze. Ohlásil ji 2. 11. 1909 u okresního hejtmanství v Rokycanech, pod firmou Jan Pinkava, výroba skla v Radnicích. Požádal o prohlídku sklárny, odstranil nedostatky, které byly vytýkány jeho předchůdcům. Jan Pinkava, obchodník v Praze I, Ovocná ulice 17, zemřel 22. 1. 1910, pozůstala vdova Josefa Pinkavová byla dotázána, zda povede podnik právem vdovským. Výroba dutého skla v Radnicích byla 15. 1. 1910 zastavena, Jan Pinkava (syn), inženýr v Královských Vinohradech, Mánesova 30 a Josefa Pinkavová bytem tamtéž co dědici žádají 19. 2. 1910 o výmaz všeobecné daně výdělkové a příjmové [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Dědici Jana Pinkavy nakonec sklárnu Fričkovna koupili, ale předtím ji držela firma Česká průmyslová banka, Sklárna v Radnicich u Plzně. Dne 23. 5. 1910 oznamuje banka okresnímu hejtmanství v Rokycanech, že pod uvedenou firmou bude dnešního dne uvedena do provozu sklárna v Radnicích. 20. 7. 1910 oznamuje Česká průmyslová banka jako majitelka sklárny „Fryčkovna“ u Radnic, že zástupcem firmy bude Karel Kolenatý, narozen 1883 v Suchdole. 28. 1. 1914 sděluje banka, že bylo z největší části vyhověno podmínkám povolovacího výměru z 15. 4. 1913 č. 15122 a že zbývá provedení některých malých oprav, ty však vzhledem k zastavení výroby 31. 12. 1913 nebyly uskutečněny a jejich provedení bude přeneseno na případného nástupce [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Tím byla firma J. Pinkava, sklárny a brusírny v Radnicích u Plzně, výroba a broušení skleněného zboží, hlavní závod Praha, Vodičkova ul., vedlejší závod Radnice, (osada Fryčkovna). Uvedená firma sděluje 12. 7. 1919 okresnímu hejtmanství v Rokycanech, že před časem koupila sklárnu „Fričkovna“ v Radnicích č. p. 270, která nebyla delší čas v provozu. Po její opravě hodlá asi za 14 dnů zahájit výrobu. Živnost provozovala od 11. 8. 1919 po opovědi u Okresní správy politické v Rokycaneh dopisem ze dne 12. 7. 1919 [SOkA Rokycany, fond Okresní úřad Rokycany I, inv. č. 150/45, sig. XI 43/1318 kr 153]. Firma byla posledním provozovatelem Fričkovny.
