Huť se vším příslušenstvím, poli, loukami a listy hutních svobod převzal Merten Friedrich ml. Pod jeho vedením získala huť proslulost. Přes obchodníka Petera Hilleho byl hornochřibským sklem obeslán i dvůr kurfiřta saského.
1596 byl kostel v Chřibské rozšířen huťmistrem Martinem Friedrichem [SOA Litoměřice, Kroniky, Archiv města Chřibská, poř. č. 79, Kronika města Chřibská, 1. díl (Memorabilien oder Chronik für die Stadt Kreibitz, Erster Theil), f. 9, s. 7].
Z Horní Chřibské bylo vysláno v roce 1601 pět sklářů, jeden malíř skla, dva popeláři a dva topiči k založení hutě v Grimnitzi. Podle vzorů a výrobních metod hornochřibské hutě měla zde být vyráběna skvostná (prächtige) skla s víčkem nebo bez něj, malovaná, pruhovaná (gestreift), se zatavenými šňůrkami (mit Bänder durchflochten), skla se znaky šlechtickými i obyčejnými, číše s říšskou orlicí a všechny druhy kotoučů (Butzenscheiben) [Gampe 1985].
Merten Friedrich (Martin Frydrych) spravoval huť v Bubenči: Hejtman císařského panství Křivoklát Woldrzich Jerstorff z Jerstorfu a Walsteriy ve středu po neděli Hnydeawit 1605 se obrací v záležitosti hutě v Bubenči na českou komoru. Nemůže tajit, že po častém poručení jménem císaře skrze pana Filippa Langa, jeho milosti komorního služebníka, poddanému lidu, aby do hutě v Bubenči dodávali skleněné střepy a popel, má Martin Frydrych, sklenář pod Bubenčem, odtud značný užitek, ale zdráhá se na poručení pana Filippa Langa platit. Poddaní se obrátili na hejtmana s prosbou o přímluvu, aby komora nařídila Martinovi Frydrychovi, aby císařským poddaným dle uvolení svého zaplatil, aby jejich práce daremná nebyla, či aby komora nařídila důchodnímu písaři křivoklátskému zaplacení z císařských důchodů křivoklátských. Písař komory 9. prosince 1605 oslovil po zprávě Filippa Langa mistra Martina Fridricha, aby chudým sedlákům, kteří mu popel a kámen dovážejí, zaplatil, což se mu také dovoluje, aby napříště chudí lidé nebyli pohoršeni. Georg, šindelář měl dostat 2 zl 7 ½ kr, Jakob, povozník 3 zl [SM i. č. 542 sg C 65/7 l. 13-14 kr 302].
Zápisy v matrice: Mistr Merten Friedrich z Kröjwitz je 14. 3. 1599 kmotrem při křtu Sibyly, dcery Bartela Schiera ve Falknově. 13. 12. 1599 je při křtu Baltzera, syna Georga Steltze [SOA Litoměřice, Matriky, fara Kamenický Šenov, N, O, Z 1580-1670, L67/1, Falknov, Kamenický Šenov, Prácheň, Šelty, f. 37, s. 37]. Mistrová z Kreywitz je 2. 10. 1600 mezi kmotry při křtu Justiny, dcery Christoffa Schürera ve Falknově [SOA Litoměřice, Matriky, fara Kamenický Šenov, N, O, Z 1580-1670, L67/1, Falknov, Kamenický Šenov, Prácheň, Šelty, f. 37, s. 37]. 6. 10. 1609 byla pokřtěna Anna, dcera Eliase Schürera, kmotra Görge Friedrichinn [SOA Litoměřice, Matriky, fara Kamenický Šenov, N, O, Z 1580-1670, L67/1, Falknov, Kamenický Šenov, Prácheň, Šelty, f. 39, s. 39]. Merten Friedrich zemřel v roce 1612 [Gampe 1985, 198-199].
Votivní obraz v kostele sv. Jiří v Chřibské podle ústní tradice zachycuje rodinu huťmistra v Dolní Chřibské (M. Friedricha) z 12. 5. 1612. Na jedné straně jsou postavy mužské, tři chlapci drží v rukou kříž, jeden chlapec má křížek na prsou, nemá ruce, ty mu v kolébce usekli Švédové, na druhé straně jsou postavy ženské [SOA Litoměřice, Kroniky, Archiv města Chřibská, poř. č. 79, Kronika města Chřibská, 1. díl (Memorabilien oder Chronik für die Stadt Kreibitz, Erster Theil), f. 172-173, s. 76]. Děti označené křížkem jsou asi děti zemřelé. Dospělejší postavy vedle huťmistra jsou možná synové, jeden z nich Elias Friedrich, od roku 1612 huťmistr v Horní Chřibské, dědic starých hutních privilegií z roku 1504 a 1560, potvrzených na věčné časy novým listem svobod z roku 1612.
