První sklárnou na českokamenickém panství byla zřejmě vrchnostenská huť v Doubici. Jindřich Berka z Dubé odjinud z Honštejna, připomínaný v letech 1408-1428, uvádí v nedatovaném listu, že mu patří „Falkssteyn, oppidum Kamenice etc. Skrzipska aut Creybicum oppidum cum villa inferiori et superiori, hut sklenna, Caldinbach etc. [Mareš 1893, 11 a 151]. Z tohoto latinsko českého textu je pro nás podstatný výčet „Chřibská jinak město Kreibitz se vsí dolní a horní, huť sklenná“, neudávající polohu hutě. Ves dolní neboli Dolní Chřibská (Unter-Kreibitz) a ves horní neboli Horní Chřibská (Ober-Kreibitz) lze topograficky určit jednoznačně, sklennou huť nikoliv. Místopisně určitější je zápis ve dvorských deskách Království českého z let 1426-1428: „…oppidum Creywicz, vile Creywicz sup(er)ior et inferior et Hut ubi vitra laborant vulgariter Glasz Hut i(n) silva Taubnicz sita…“ [Gampe 1985, 55]. Huť je podobně v jiné listině, týkající se hradu Tolštejn, jenž po smrti Jana Berky z Dubé a na Tolštejně připadl roku 1457 králi, uvedená jako „hut, ubi vitra laborant, vulgariter glaszhut in silva Taubnitz sita“ neboli jako „huť, kde se dělá sklo, takřečená Glashütte v lese Doubice“. Dne 28. června 1457 bylo připsáno „oppidum Kreibitz, villae Kreibitz superior et inferior, Glashut in Silva Taubnicz“ čili město Chřibská, vesnice Chřibská Horní a Dolní a sklenná huť v lese Doubice“ Vojtěchu z Dubé a na Tolštejně. F. Mareš klade tuto sklárnu do Doubice, také pro shodu se zprávou o směru přepadnutí Kotle v roce 1475, podle níž část mužstva táhla z Kamenice na sklárnu, odtud na Behirhofel a za Krásnou Lípu [Mareš 1893, 11 a 152].
Místopis 1845–1847: industriální ves Daubitz jako Alt-Daubitz, p. Kamnitz (Česká Kamenice), f. Kreibitz a Alt-Daubitz a industriální ves Daubitz jako Neu-Daubitz, p. Kamnitz, spadající pod tři fary a vísku Daubitz jako Hinter-Daubitz či Kirnschmühle, p. Kamnitz, f. Kreibitz a Alt-Daubitz, Litoměřický kraj.
Archeologický výzkum v Doubici v letech 1996–2001 odkryl zbytky tří pecí a četné úlomky keramiky i skleněných výrobků, datované na přelom 14. a 15. století. Podobné nálezy z louky Jägerwiese východně od kostela naznačují, že středověké sklárny v okolí Doubice působily na více místech
[http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obdoubc].
Představu o středověké huti si můžeme učinit z kresby v českém rukopisu cestopisu Johna Mandeville. Zachycuje těžbu písku, jeho dopravu v okřínech k huti, čát vykáceného bukového lesa, pec se dvěmi pánvemi, u nich dva foukače skla, učně, vkládání hotového výrobku na tyči do chladicí pece.
