Johann Heinrich Graff von Nothaft und Wernberg, vrchnostenská skelná huť, Neue Glashütte,dol. 1708. Listem daným ve Vídni 18. května 1708 císař Josef potvrdil hraběti Johannovi Heinrichovi z Nothaftu a Wernbergu pro věrnost hraběcí rodiny Nothaftské rakouskému domu týž plat 20 kop míšeňských. Nájemcem hutě nebo jen huťmistrem byl Johann Hafenbradl. Hraniční úpravou z roku 1766 mezi Čechami, Bavorskem a Falcí přešel statek Eisensten se dvěma hutěmi definitivně do katastru Království českého [ED 925 Železná Ruda, panství Nr. 21 Petitum der Guth Eisensteiner Obrigkeit, příloha B].
I. vojenské mapování 1764-1768 – Čechy [Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, www.geolab.cz; 1st Military Survey, Section No. 228,Austrian State Archive/Military Archive, Vienna]: místo Sweizerei zde není, pouze dvě místa Glashütte, skupiny 3 domů. z. od Eisensteinu. II. vojenské mapování 1836-1852 – Čechy [Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, www.geolab.cz; 2nd Military Survey, Section No. W 15 V,Austrian State Archive/Military Archive, Vienna]: místo Rothsolhütte, odpovídající hornímu místu Glashütte I. mapování, v. obec Eisenstein Dorf, místo Schweizerei. III. vojenské mapování [Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, www.geolab.cz]: místo Rothsolhütte, v. obec Eisenstein Dorf, místo Schweizerei. Místopis 1845-1847: Dorf Eisenstein, včetně majorátu „Schweizerei“, roztroušená ves s 63 domy, f. Markt Eisenstein, p. Eisenstein (Ruda Železná, DZ Hl. kn. E I fol. 57, Ritter v. Haffenbrädl], sousedí s Královským Hvozdem, Debrníkem, bavorskou hranicí, Prácheňský kraj. Místopis 1893: 1. místní obec Eisenstein, dvě k. obce: k. obec Eisenstein, přidělené místo Eisenstein Dorf (Železná Ruda ves) a k. obec Panzer, přidělená místa Panzer, Spitzberg, Rugelhof; 2. místní obec Eisenstein se třemi katastrálními obcemi: 1. k. obec Debrník (Defernik, Deffernik) s přidělenými místy Debrník a Ferdinandov (Ferdinandsthal), 2. k. obec Eisenstein I. část s přidělenými místy Eisenstein jinak městys Železná Ruda (Markt Eisenstein) a Pampferhütte, 3. k. obec Eisenstein II. část s přidělenými místy Staré Hutě (Althütten) a Elisenthal. Místopis 1935: Ves Železná Ruda, s osadou Pancíř, f. Městys Železná Ruda, o. Klatovy, s. Nýrsko.
Im Jahr 1709 errichtet Graf Notthafft eine Glashütte, da die Verwertung des mageren Eisenerzes keinen Gewinn verspricht. Sechs Jahre später errichtet Graf Notthafft eine weitere Glashütte auf dem Gebiet des heutigen Bayrisch Eisensteins, wo bald darauf der sagenhafte Aufstieg der bis dahin unbekannten Hafenbrädl seinen Anfang nimmt [http://notthafft.de/geschichte/bodenstein.htm].
Hans Georg Hafenbrädl, vrchnostenská skelná huť, Neue Glashütte, od 1720. Majitel Heinrich hrabě Nothaft, nájemce Hans Georg Hafenbrädl,.
Hans Georg Hafenbrädl (či Hofenbrädl), vrchnostenská skelná huť, Neue Glashütte, dol. 1753. Majitelka Susanna Nothaft von Wernberg, nájemce Hans Georg Hafenbrädl. Podle nálezu Krajského úřadu Prácheň z 19. června 1753 leží na statku Eisenstein v tzv. Schwatzerey (Schweitzerey) lesy o výměře 1.200 str., vykázané v rubrice „dřevo ke skelné huti a jiným dílnám“, dále pivovar, s roční výrobou 125 sudů piva. U Schweitzerey nejsou žádná pole, jen louky na 65-70 fůr sena, pacht vynáší 455 zl. V lesích se nachází dvě hutě. Neue Glashütten (Nové hutě) platí činži 100 zl, Alte Glashütten (Staré hutě) 90 zl činže. Podle smlouvy vrchností s poddanými je odváděn robotní peníz 109 zl 36 kr a 114 liber másla. Obě hutě mají být zrušeny [ED 925 Železná Ruda, statek. Nr. 12 Obrigkeitl. Befunds Tabella 1753, ad Nr. 13 Kreys amtl. Begleydigung-Bericht 1753]. Johanna Georga Hoffenbratla z Eisensteinu vedle Ignatze Adlera ze Zdíkova navrhuje v prosinci 1765 komisař budějovického distriktu Prácheňského kraje jako vrchního rychtáře distriktu pro vztahy mezi mistry a tovaryši [ČG Com 1755-1772 Sp fc 1767 C 13 Budweißer Departement Prachiner Kreyß Nr. 1 kr 133].
Hans Georg Hafenbrädl (či Hofenbradl), vrchnostenská skelná huť, Neue Glashütte, kol 1753. MajitelkaMaria Francisca Freyin v. Riesenfeldt, nájemce Hans Georg Hofenbrädl. Testamentem Susanny Nothaft von Wernberg z roku 1752, daným v Straubnigu v Bavorsku, přešel statek Eisenstein na Marii Franciscu Freyin v. Riesenfeldt, rozenou hraběnku z Klenau [ED 925 Železná Ruda, panství Nr. 19]. Hraniční úpravou z roku 1766 mezi Čechami, Bavorskem a Falcí přešel statek Eisenstein se dvěma hutěmi definitivně do katastru Království českého [ED 925 Železná Ruda, panství Nr. 21 Petitum der Guth Eisensteiner Obrigkeit, příloha B].
Hanß Georg Hafenbrädl (či Hofenbradl, Hopfenbratel), skelná huť, Neue Glashütte, dol. 1767. Podle nálezu visitační komise z roku 1767 na hranici kurfiřtství Bavorského ke Království českému přiznaného statku Eisenstein (Železná Ruda) byly u vlastnického čísla Nr. 43 pro Hanße Georga Hafenbrädla zapsány dvě skelné hutě s výdělkem 150 zl. Hutní statek má 12 polí o celkové výměře 304 str. K potahu má hospodář 10 oslů, chová 5 ks hovězího a 8 ks jalového dobytka. Pod Nr. 30 je zapsán tabulář Jakob Wolff, slepý, pod Nr. 39 tabulář Wolff Strohmayer, pod Nr. 42 sklářský mistr Martin Schroll, vydělá ročně 150 zl. Při revisitaci 1767 byl zapsán tabulář Carl Steindl, tabulář Hanß Geog Waller, tabulář Jacob Wolff, slepý, tabulář Wolff Stromajer, bednář v huti Wentzl Weinberger, truhlář Hanß Georg Hopffenbratl, sklář Hanß Georg Österle [TK 2389 Prácheňsko. Železná Ruda, statek. Spisy Nr. 9, Nr. 11 kr 726]. Vrchnostenský pivovar statku Eisenstein dodává 250 sudů piva, z nichž 110 se vyčepuje ve skelné huti na bavorské straně a tamějšími usedlíky, 140 sudů ve zdejších dvou českých hutích. Tyto české hutě v nejbližších letech pro daleký dovoz musí být zrušeny, pracovní síly odejdou na jiné hutě, hutní výčep sám od sebe zanikne, takže odběr piva z panského pivovaru poklesne. Přiznávací tabela 1766 uvádí na statku Eisenstein místa Neu Glashütte a Alte Glashütte, vedle místa Schweitzerey [TK 2389 Prácheňsko. Železná Ruda, statek. Spisy Nr. 1 Obrigkeitliche Bekanntnuß Tabella 1766 kr 726]. Hanß Georg Hafenbrädl (1688-1769) předal huť ještě za života synovi Johannovi Georgovi (1726-1786), jak lze soudit z následujících událostí.
Johann Georg Hafenbrädl (či Hafenbradl, Hopfenbratl), skelná huť, dol. 1767. Johann Georg Hafenbrädl, syn předešlého huťmistra, žádá co huťmistr v Eisensteině 31. března 1767 listem adresovaným českému guberniu a 6. června 1767 listem adresovaným komerčnímu konsensu Království českého o povolení zřídit na hraběcím Klenauském statku Eisenstein ležícím na hranici s Bavorskem v horách novou sklenou huť. Po rodičích zde zdědil skelné hutě (srovnej Alte Glashütte ↑, Neue Glashütte) vlastní velký kus lesa, hutě jsou ale na nepříhodném místě, špatně dostupném povozy. Dřevo polámané větrem i ostatní stojící dřevo na česko-bavorské hranici k jeho škodě hnije, pro nedostatek kupců nemůže být prodáno, proto pojal úmysl postavit pro zužitkování dřeva novou huť. Prácheňský krajský úřad ve svém dobrozdání ze 7. srpna 1767 potvrzuje, že žadatel vlastní les v kamenitých horách, polámané dřevo není možno odvážet, ikdyž se zdarma nabídne, novou hutí při zrušení staré nebude les zcela vymýcen, ale vyčištěn od polámaného dřeva. Krajský úřad doporučuje žádost ke schválení, milostivě v co nejkratší době, neboť v eisensteinském teritoriu přichází časně studené počasí, které znemožní zahájení stavby. Stavba byla povolena 9. (?) listopadu 1767 [ČG Com 1755-1772 Sp fc 1767 A 54 kr 104]. Huť pro špatný přístup snad zanikla po stavbě nové hutě v Debrníku v roce 1767, v. Debrník, statek, Deferniker Glashütte. Tabela 1772 uvádí na statku Eisenstein dvě hutě, Schübner Hütte a Rothaschaler Hütte. Do roku 1786 byl se statkem Eisensteinem spojen také statek Debrník (Defernik). Výkaz 1788 uvádí tři hutě, Obere Spiegelhütten, Rothsalhütten a Pampfer Hütte.