Johann Georg Hafenbrädl (či Hafenbradl, Hopfenbratel), skelná huť, Schubner Hütten, dol. 1772. Johann Georg Hofenbrädl, jako nový majitel statku Eisenstein žádá 14. února 1772 o snížení dosavadního kamerálního platu 20 kop [ED 925 Železná Ruda, panství Nr. 21 Petitum der Guth Eisensteiner Obrigkeit].
Tabela 1772 uvádí dvě hutě Johanna Georga Hafenbrädla na panství Železná Ruda pod jménem Schubner Hütten a Rothsaller (Rothschaller) Hütten. Uvádí se také místo Scheütter. Schübner Hütten má šest pánví, zaměstnává pět tovaryšů (Mich. Meixner, Joh. Eybner, Wolf Schwanger, Mich. Wollinger, Georg Schwing) a jednoho učně (Veit Meixner, v učení od 21. února 1769 do 21. února 1773) [ČG Com 1755-1772 Sp fc C 37 5 1772 Haupt Tabella deren in dem König-Reich Böheim befindlichen Glashütten kr 137].
S doručením 27. listopadu 1773 žádá Johann Georg Hafenbrädl, majitel tří hutí (též Debrník ?) o sedmi pánvích na vlastním statku Eisenstein, o povolení k přijetí dvou učňů tabulového skla, synů starého tovaryše, a to syna staršího Leopolda Steinla, který je v huti na zkoušku již 2 roky a proto s o hledem na jeho starého otce byla mu tato dvě léta započtena jako učňovská, čímž mu od 8. září 1773 zbývají dva roky do vyučení a Jgnatze Steinla, který je v huti na zkoušku půl roku a schází mu do vyučení 3 1/2 roku. Guberniálním rozhodnutím ze 7. ledna 1774 čj. 2131 bylo žádosti vyhověno [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 1 kr 416]. Prohlášení za vyučence Leopolda Steinla a místo něj přijetí učně Georga Hirsche, syna starého tovaryše, bylo povoleno 1. prosince 1775 čj. 1437. G. Hirsch byl již jeden rok v huti na zkoušku, učit se měl od sv. Michala 1775 do sv. Michala 1778 [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 2 kr 416]. Prohlášení za vyučence Jgnatze Steinla a místo něj přijetí učeně Antona Strohmayera bylo povoleno 8. srpna 1777. Ignatz Steinl vykonal zkoušku v Hurkentalu u Jgnatze Hafenbrädla 28. dubna 1777 [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 3 kr 416]. Prohlášení za vyučence Georga Hirsche a místo něj přijetí učně Josepha Franze bylo povoleno 23. července 1778 čj. 556. G. Hirsch vykonal zkoušku u Jgnatze Franze Hafenbrädla v Hurkentalu 26. února 1778 [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 4 kr 416]. O prohlášení za vyučence Antona Strohmayera žádá majitel dvou hutí na statku Eisenstein Johann Georg Hafenbrädl s předložením atestu o vykonané zkoušce v Hurkentalu z 10. listopadu 1780. Povolení bylo uděleno 13. prosince 1780 čj. 317 [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 3 kr 416]. S povolením z 1. července 1780 byl přijat do učení Ignatz Strohmayer, zkoušku vykonal 1. března 1782 v Hurkentalu. Jeho prohlášení za vyučence a přijetí učně jménem Adam Pertl bylo povoleno po 3. května 1782 čj. 784 [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 4 a Nr. 5 kr 416]. Prohlášení za vyučence A. Pertla a místo něj přijetí učně jménem Joseph Valentin Wollinger bylo povoleno 8. listopadu 1783 čj. 3099. Zkoušku vykonal podle atestu z 15. října 1782 u Johanna Wentzla Hafenbrädla v Seewiesser Glaßhütten [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 6 kr 416]. Dne 14. srpna 1784 žádá huťmistr o povolení k přijetí dvou učňů tabulového skla jménem Michael Fleisner a Anton Karl ze sklářských rodin. Jejich potřebu zdůvodňuje nedostatkem sklářů poté, co Johann Wenztl Adler a Johann Wentzl Hafenbrädl zřídili dvě nové hutě tabulového skla, kam odešli někteří jeho skláři. Povolení bylo uděleno 3. září 1784 čj. 15.002. K dodatečně vyžádanému vysvětlení sdělil vrchnostenský úřad v Eisensteinu 14. září 1784, že na novou huť v Brunstu Johann Wentzla Adlera odešel o sv. Jiří Kristoph Kolberth, na Gerlhütte Johanna Wentzla Hafenbrädla o vánocích 1782 Joseph Seydl a Georg Pfefer, o sv. Janu 1783 Jakob Nohmüller do Neuhurkenthaler Glaßhütte Jgnatze Hafenprädla [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 11/1 a 2, A 3 Nr. 11/3 čj. 18. 150 kr 416]. Povolení k prohlášení za vyučence učňů Johanna Strohmaiera a Valentina Wollnera a k přijetí do učení Michla Schnecka a a Josepha Greinera bylo vydáno 14. července 1785 čj. 13. 959. Zkouška byla vykonána dle atestu z 25. června 1785 v Hurkenthalu u Jgnatze Hafenbrädla. Jako svědci jsou podepsáni tovaryši tabuláři Johanes Wokan, Georg Frantz [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc Lit. A 3 Nr. 11/5 a 6 kr 416]. Je totožno s Obere Spiegelhütten.
Johann Georg von Hafenbrädl (či Hafenprädl), skelná huť, Spiegelhütte či Obere Spiegelhütten, dol. 1785. Johann Georg von Hafenbrädl je v roce 1785 majitelem čtyř skláren na statku Železná Ruda (Eisenstein).
Tovaryši 1785: □Georg Gattermayr (Stubenbach), ženatý, děti Franz 10 let, Georg 7 let, Anna Maria 5 let. □Georg Hirsch (Eisenstein), ženatý, děti Ignatz 5 let, Walburga 1/2 roku. □Adam Führer (Lohberg, Bavorsko), ženatý, děti Georg 14 let, Paul 8 let, Juliana 5 let, Katharina 7 let, A. Maria 2 roky. □Martin Fridrich (Eisenstein, Bavorsko), ženatý, dítě Joseph 1/4 roku. □Jgnatz Strohmayr (Eisenstein), svobodný. □Georg Aschenbrenner (Storn), ženatý. Učeň 1785: Michael Schneck (Eisenstein), svobodný. Stoupař 1785: □Georg Dillinger (Eisenstein), ženatý. Tavič 1785: □Christoph Schneck (Eisenstein), ženatý, děti Michl 16 let, Johann 11 let, Katharina 5 let. Topiči 1785: □Wolf Frisch (Lohberg, Bavorsko), ženatý, děti Joseph 19 let, Wolfgang 15 let, Anna Maria 12 let. □Joseph Frisch (Lohberg, Bavorsko), svobodný. Pomocníci topiče 1785: □Wolf Frisch (Lohberg, Bavorsko), svobodný. □Michael Schneck (Eisenstein), svobodný. Donášečíci 1785: □Johann Schneck (Eisenstein), svobodný. □Georg Führer (Lohberg, Bavorsko), svobodný. □Anna Maria Frischin (Lohberg, Bavorsko), svobodná. □Theresia Fridrichin (Lohberg, Bavorsko), svobodná [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 4, zde fc 2 2/4 čj. 1897/267 Bericht des Prachiner Kreisamt, Verzeichnuß kr 416].
Georg Aschenbrenner byl po vykonání zkoušky u Josefa Bocka prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 10. 9. 1784, místo něj mohl být přijat do učení Joseph Piller [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 22/1 kr 418 Orig. A III N. 12].
II. vojenské mapování 1836-1852 – Čechy [Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, www.geolab.cz; 2nd Military Survey, Section No. W 15 V,Austrian State Archive/Military Archive, Vienna]: místo Spiegelhütte, na potoce Büchelbachu, na místem Rothsolhütte, z. od Schweizere a Pampferhütte. Identifikační skizza 1826-1843: Eisenstein Markt II. Theil (Železná Ruda II), místní jméno Auf der Spieglhütte [IS 6976]. Místopis 1845-1847: Markt-Eisenstein, stranou Pampferhütte, Gehöfte-Einschicht Althütte či Althütten, Rothsalhütte a Spiegelhütte, p. Eisenstein (Ruda železná, DZ Hl. kn. E I fol. 57, Ritter v. Haffenbrädl], Prácheňský kraj. Místopis 1893: 1. místní obec Eisenstein, dvě k. obce: k. obec Eisenstein, přidělené místo Eisenstein Dorf (Železná Ruda ves) a k. obec Panzer, přidělená místa Panzer, Spitzberg, Rugelhof; 2. místní obec Eisenstein se třemi katastrálními obcemi: 1. k. obec Debrník (Defernik, Deffernik) s přidělenými místy Debrník a Ferdinandov (Ferdinandsthal), 2. k. obec Eisenstein I. část s přidělenými místy Eisenstein jinak městys Železná Ruda (Markt Eisenstein) a Pampferhütte, 3. k. obec Eisenstein II. část s přidělenými místy Staré Hutě (Althütten) a Elisenthal. Místopis 1935: Městys Železná Ruda s osadou Debrník (Deffernik) a skupinou domů Ferdinandov.
Johann Georg Ritter von Hafenbrädl Pupillen, skelná huť, Obere Spiegelhütten, dol. 1786. Po smrti Johanna Georga Hafenbrädla v roce 1786 připadl statek Eisenstein jeho synovi Johannu Nepomukovi [SK Duplikát 6471 Železná Ruda I. Catastral-Schätzungs-Elaborat der Steuergemeinde Eisenstein Markt I. Theil 1850], spolu s ním hutě Obere Spiegelhütten, Rothsahlhütte a Pampferhütte. Huť spravoval Franz Ignatz von Hafenbrädl jako poručník nezletilých majitelů statku Eisenstein. Výkaz z roku 1786 uvádí seznam personálu tří nyní existujících hutí pod záhlavím Johann Nepomuk von Hafenbratl Puppilen. Franz Ignatz von Hafenbrädl žádá 4. 5. 1788 o svolení k prohlášení za vyučence 9 učňů na 3 hutích statku Eisenstein a na 2 hutích statku Debrník. Gubernium povolilo prohlášení za vyučence 4 učňů, kteří byli dříve přijati do učení s řádným povolením z 3. 12. 1784 a 14. 7. 1785, u ostatních, přijatých do učení bez guberniálního povolení, povolilo 5. 6. 1788 jejich přijetí do učení po výstupu oněch 4 vyučenců. Na Obere Spiegelhütten bylo povoleno prohlášení za vyučence učňů jménem Anton Karl a Joseph Greiner. První vykonal zkoušku v Gerlově Huti u mistra Josepha Ig. Eißnera 27. 4. 1788, druhý tamtéž 29. 4. 1788.
Tovaryši 1786: □Georg Gattermayr (Stubenbach), ženatý, děti Franz 11 let, Georg 8 let, Anna Maria 6 let, 1788 má 38 let, děti Franz 13 let, Georg 8 let, A. Maria 8 let, prohlášen za vyučence před 15 lety v Českém Eisensteinu, v huti 12 let, předtím v Böhmisch Gerlhütte, dol. 1793. □ Georg Hirsch (Český Eisenstein), ženatý, děti Franz 6 let, Walburga 1 rok, 1788 má 35 let, děti Ignatz 7 let, Xaver 2 roky, Walburga 3 roky, prohlášen za vyučence před 11 lety v Českém Eisensteinu, v huti 11 let, 1789 již neuváděn. □ Adam Führer (Lohberg či Zwiesel, Bavorsko), ženatý, děti Georg 15 let, Paul 9 let, Juliana 6 let, Katharina 8 let, A. Maria 3 roky, 1788 má 38 let, děti Georg 17 let, Paul 11 let, Joseph 1 rok, Juliana 8 let, Katharina 10 let, A. Maria 5 let, prohlášen za vyučence v Lohbergu v Bavorsku před 8 lety, v huti 8 let, dol. 1793. □Martin Fridrich (Lam, Bavorsko) ženatý, dítě Joseph 1 rok, 1788 má 28 let, děti Natzi 2 roky, Scholastika 3 roky, prohlášen za vyučence v Lohberku, v huti 4 roky, dol. 1791-1792, 1793 odešel do Böhmisch Hütten. □Jgnatz Strohmayr (Železná Ruda, Čechy), 1787 odešel na Neue Defernik Güthl Hütten. □Georg Aschenbrenner (Storn, Čechy), ženatý, odešel na Prunsterhütten. Tovaryš 1787: □Joseph Staidl (Eisenstein, Bavorsko), svobodný. Tovaryši 1788: □Joseph Greiner (Eisenstein nebo Haidl), svobodný, 20 let, prohlášen za vyučence s povolením z 5. 6. 1788, v huti 4 roky. Nově 1790: □Anton Führer, tovaryšem se stal 1790 ↓, 1791 odešel do Obere Defernikhütten, 1792-1793 opět zde.
Učeň 1786: □Michael Schneck (Eisenstein), svobodný, dol. 1788, byl prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 20. května 1790. Učeň 1788: □Jakob Gref (Viehlach, Bavorsko), ženatý, 1789 neuváděn. Učeň na zkoušku 1788: □Anton Führer (Český Eisenstein), svobodný, 21 let, v huti 4 roky. Anton Führer byl prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 20. května 1790. □Joseph Aichinger (Lohberg, Bavorsko), svobodný, 20 let, v huti 2 roky. Donášečíci 1786: □Johann Schneck (Železná Ruda, Čechy), svobodný. □Georg Führer (Lohberg, Bavorsko), svobodný. □Anna Maria Frischin (Lohberg, Bavorsko), svobodná. □Theresia Fridrichin (Lohberg, Bavorsko), svobodná. Donášečíci 1788: Franz Gattermayer, 12 let, syn tovaryše. Paul Führer, 11 let, syn tovaryše. Georg Schnek (Český Eisenstein), 9 let. Wolfgang Langbauer (Bavorsko), 15 let.
Stoupaři 1786: □Georg Dillinger (Železná Ruda, Čechy), ženatý, odešel o sv. Jiří na panství Bystřice. □Jakob Genf (Viehlach, Bavorsko), ženatý, nastoupil 1786, přišel z Rothsalhütten. Tavič 1786: □Kristoph Schneck (Eisenstein), ženatý, děti Michl 17 let, Johann 12 let, Georg 8 let, Katharina 6 let, 1788 děti Michl 19 let, Johann 14 let, Georg 10 let, Katharina 8 let, 1791 veden jako tovaryš, s poznámkou zemřel. Topiči 1786: □Wolf Frisch (Lohberg, Bavorsko), ženatý, děti Joseph 20, Wolfgang 16, Anna Maria 13 let. □Joseph Frisch (Lohberg, Bavorsko), svobodný. Topiči 1788: Georg Müllauer (Kotzling, Bavorsko), ženatý. Kristoph Müller (Lohberg, Bavorsko), svobodný. Pomocníci topiče 1786: □Wolf Frisch (Lohberg, Bavorsko), svobodný, dol. 1788. □Michael Schneck (Železná Ruda, Čechy), svobodný, dol. 1788. Pomocníci topiče 1788: Georg Führer (Eisenstein), svobodný. Joseph Frisch (Lohberg, Bavorsko), svobodný. Pomocník 1788: □Joseph Krämerl či Kraml (Lohberg, Bavorsko), svobodný, 1789 neuváděn, odešel do Bavorska. □Joseph Steidl (Eisenstein, Bavorsko) [ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/12 Bericht des Prachiner Kreis Amt č. 2875/348, Guth Eisenstein, Obere Spiegelhütten, Verzeichnus… 1786 kr 412; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/18 č. 1155/118 Von prachiner Kreisamt, Gut Eisenstein Verzeichnüß… Obere Spiegel Hütten 1787 kr 412; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/53 č. 8773/381 Bericht des prachiner Kreisamts, Guth Eisenstein, Verzeichnüß… 1788 kr 412; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/89 čj. 2125/111 Prachiner Kreis kr 413; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 9/11 čj. 15. 534/1268 Bericht des Prachiner Kreisamt, fc 2 9/12 An das Prachiner kr 417; ČG Com 1789-1795 Sp fc 2 9/17 čj. 20681/1236 Bericht des Prachiner Kreißamt. Bericht des Prachiner Kreißamt Ausweiß. Des Personalstandes der fünf Glashütten bey dem Guth Böhmisch Eisenstein, und dem sogenannten defeniken Gütl 28. 6. 1788 kr 417].
Johann Nepomuk von Hafenbrädl (či Hafenbratl), skelná huť, Obere Spiegelhütten, dol. 1791. Sklářský mistr Johann Nepomuk von Hafenbrädl je podepsán na výkazu personálu z 28. prosince 1791. Z tovaryšů činných v huti již v roce 1786 nadále pracují 3 tovaryši, v roce 1791 nově nastoupil 1 tovaryš a 1 učeň. Huť Obere Spiegelhüttenmávletech 1795 a 1796 sedm činných tovaryšů. V roce 1795 vykazuje statek Eisenstein 1 mistra, 20 tovaryšů, 2 učně a 71 pomocnou sílu, v roce 1796 1 mistra, 19 tovaryšů, 2 učně a 60 pomocných sil. Jedenáct pomocníků bylo propuštěno pro malý odbyt skla. Mistrem je Johann Nepomuk von Hafenbrädl, narozený v Eisensteinu v Čechách, provozující 3 hutě, Spiegelhütte (Oberespiegelhütte), Pampferhütte ↑ a Fürstenhütte, v. Královský Hvozd – Rychta Hojsovy Stráže. Fürstenhütte. V letech 1797 a 1798 mají všechny tři Hafenbrätlovy hutě celkem 60 pomocných sil.
Tovaryši 1791: □Ignaz Wolf (Eisenstein, Bavorsko), přišel z Obere Defernikhütten. □Georg Gattermayr či Godermayer (Stubenbach), dol. 1793-1796, 1797 je na Fürstenhütten. □Adam Führer (Lohberg či Zwiesel, Bavorsko nebo Eisenstein), ženatý, dol. 1793-1796, 1797 je na Pampferhütten. □Martin Fridrich (Lam, Bavorsko) ženatý, dol. 1791-1792, 1793 odešel do Böhmisch Hütten. Nově 1793: □Sebastian Hitler či Hüttler (Zejbiš), přišel z Gerlhütten, dol. 1794-179. Nově 1793-1794: □Joseph Pertl (Zejbiš), dol. 1795, 1796 odešel do Auguistin Miller Glashütten. □Anton Führer (Eisenstein), dol. 1795-1796, 1797 je na Neue Defernikhütten. Nově 1795-1796: □Franz Gottermayr (Eisenstein), dol. 1796, 1797 je na Fürstenhütten. □Michl či Michael Schenk (Eisenstein), 1797 je na Neue Defernikhütten. Nově 1796: □Georg Wurzer (Eisenstein), přišel z Fürstenhütte, 1797 je na Moravě. Nově 1797: □Xaver Probst (Böhmisch Eisenstein), přišel z Untere Defernikhütten. dol. 1798. □Christoph Artmann (Neukirchen), přišel z Untere Defernikhütten, dol. 1798. □Adam Pärtl či Berdl (Böhmisch Eisenstein), přišel z Pampferhütten, ol. 1798. □Georg Führer (Böhmish Eisenstein), přišel z Moravy, dol. 1798.
Učeň 1791: □Joseph Pretl (Zejbiš), přišel z Rothschalhütten, 1792-1793 tovaryšem. Učeň 1792-1793: □Franz Gottermayer (Eisenstein). V roce 1795 žádá Johann Nepomuk von Hafenbradl o povolení k prohlášení za vyučence Georga Eignera a Franze Gottrmayera a k přijetí učňů Franze Gottermayera a Georga Wurzera. Prohlášení za vyučence povoleno 18. 3. 1795, přijetí učňů 23. 4. 1795. Učni 1793-1794: Michl Schneck (Eisenstein), dol. 1795. Nově pomocník 1798: Baptist Brey (Eisenstein), přijat 1798 na zkoušku, je použitelný jako sklář [ČG 1786-1795 Sp fc 2 2/210 čj. 2667/227 Prachiner Kreis, Guth Eisenstein 1791 kr 413; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/261 čj. 2991/284 Prachiner Kreis, II. Guth Eisenstein, Oberspiegl-Hütte 1793 kr 414; ČG Com 1789-1795 Sp fc 2 9/52 čj. 10872/1054 kr 417; ČG Com 1786-1795 Sp fc 2 2/274 čj. 2588/258 Prachiner Kreis, Glasmacherpersonalstand Tabelle 1794, Gut Eisenstein kr 415; ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 2/8 Prachiner Kreis, Guith Eisenstein, Oberspieglhütten a Pampferhütten 1794-1795 čj. 3408 kr 556; ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 2/16 Prachiner Kreis, Verzeichniß Guth Eisenstein, Oberespieglhütten 1795-1796 čj. 1668 kr 557; ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 2/24 čj. 9090 Prachiner Kreis, Gut Eisenstein, Tabelle Ueber die Manufakturen-Fabriken dann deren Personalstand vom Jahre 1798, Obere-Spiegelhütte kr 557; ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 2 čj. 4646 Bericht des Prachiner Kramt, Gut Eisenstein Tabelle 1797 kr 556; ČG Com 1796-1805 2/2 fc 2/16 kr 557].
Maria Anna von Hafenbrädl, skelná huť, Gut Eisenstein, dol. 1798. V letech 1798 a 1799je mistrovou Maria Anna von Hafenbrädl, narozená ve Zwislau v Bavorsku. V roce 1797 má statek Eisenstein 1 mistra, 16 tovaryšů, 2 učně, 60 pomocníků, v roce 1798 o 1 pomocníka více. Přehled z 24. 12. 1799 poznamenává, že huť je vyhašena (lieget kalt). 1799-1800 je huť provozována střídavě s druhou hutí, zvanou Pampferhütten, aby tovaryši měli práci a neodešli.
Zpráva Krajského úřadu prácheňského z prosince 1803 o stavu hutí v tamějším kraji uvádí tři hutě na statku Eisenstein patřící dědicům Hafenbrädlovým, a to Spiegelhütte, Pampferhüttem a Fürstenhütte. Ve všech se vyrábí bílé solinové tabule, každá má sedm pánví. U hutí jsou vlastní lesy, u nichž se dbá na přírůstek dřeva, to se proto nakupuje z lesů poddaných a z přilehlého Bavorska. U Fürstenhütte poznamenává úřad, že huť zakoupená od panství Bystřice v Klatovském kraji vydrží s lesem ještě čtyři roky, protože však leží v blízkosti lesa zvaného Stornwald, může být v provozu ještě déle. V každé huti pracuje 6 tovaryšů, 1 učeň a 21 pomocník. Učni (Johann Raab, Johann Swietezky, Georg Godermayer) dokončili svá učební léta, v roce 1802 bylo požádáno o povolení k jejich prohlášení za vyučence. Výrobky jsou vyváženy do Neapole, Španělska, Ameriky a Turecka, s ročním obratem 35.000 zl. Sklářský reglement z 5. října 1767 byl shledán jen v jedné huti, hutnímu faktorovi bylo nařízeno opatřit jeho výtisky i pro zbývající dvě hutě [ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 38/20 čj. 5637/426 Bericht des prachiner K. Kreisamts… 1803 kr 565].
Huť zaměstnává v roce 1804 celkem 5 tovaryšů, 2 učně a 21 pomocníků, v roce 1805 6 tovaryšů, 1 učně a 21 pomocníků. Zpráva krajského komisaře z 30. prosince 1806 o stavu hutí v Prácheňském kraji v roce 1805 uvádí v majetku dědiců Hafenbredlových hutě Spiegelhütte, Pampferhüttem, Fürstenhütte. Ve všech se vyrábí bílé solinové tabule na peci se sedmi pánvemi. Vývoz je veden do Neapole, Španělska, Ameriky a Turecka, ale v menším rozsahu než v minulosti [ČG Com 1806-1815 Sp fc 2 3 čj. 1563/119 Prachiner k. Kreisamt, Erstatet den Bericht über dem im Jahr 1805 untersuchten Zustand aller Glasfabriken kr 744]. Podle zprávy o stavu skláren v kraji Prácheňského kraje z 23. prosince 1809 hutě v Železné Rudě nepracují, nezanikly však, neboť jejich majitelka Maria von Hafenbrädl čeká na lepší objednávky. Pro zamezení odchodu sklářů byly jim přiděleny pozemky k obživě [ČG Com 1806-1815 Sp fc 2 3 čj. 37086/2489 Prachiner k. Kreißamt, Bericht… 1809, č. 6006 kr 744].
Personál tří hutí, Spiegelhütte, Pampferhütte a Fürstenhütte, je vykazován v roce 1806 společně, 1 mistr, 16 tovaryšů, 4 učni a 63 pomocné síly, v roce 1807 klesl počet tovaryšů na 15 pro úmrtí jednoho z nich. Z toho pracovalo ve zdejší hutí 1806-1807 5 tovaryšů, 1 učeň a 21 pomocná síla.
Spiegelhütte, Pampferhüttem, Fürstenhütte, výroba tabulového skla pod dohledem Thomase Erharda [Schematismus 1806, 81]. Další dvě hutě rodiny Hafenbrädlů viz Debrník, statek.
Mistr: Maria Anna v. Hafenbradel. Tovaryši 1798: Sebastian Hitler či Hüttler (Zejbiš), dol. 1799. Xaver Probst (Eisenstein), dol. 1799-1800. Christoph Ortmann (Neukirchen, Bavorsko), dol. 1799-1800. Adam Bretl (Eisenstein), dol. 1799-1800. Georg Führer (Eisenstein), dol. 1799-1800. Pabtist Brey (Eisenstein), dol. 1799-1800. Nově 1799-1800: Sebastian Bendler (Zejbiš). Tovaryši 1804: □Xaver Probst, dol. 1806-1807. □Martin Fridrich, dol. 1806-1807. □Georg Pangratz. □Georg Bardl či Bartl, dol. 1806-1807. □Christoph Artmann, dol. 1806-1807. Tovaryš nově 1806-1807: □Johann Raab. Učni před 1804: □Johann Raab. Prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 19. prosince 1804 čj. 40.205. Krajský úřad má sklářské mistrové vystavit opomenuté povolení k příjetí do učení (ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 27/4 kr 564). □Johann Swedezky. Prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 19. prosince 1804 čj. 40.205. Krajský úřad má sklářské mistrové vystavit opomenuté povolení k příjetí do učení (ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 27/4 kr 564). □Johann Godermayer. Prohlášen za vyučence s guberniálním povolením z 19. prosince 1804 čj. 40205. (ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 27/4 kr 564). □Ignaz Pankratz, přijat do učení s guberniálním povolením z 19. prosince 1804 čj. 40205. Učni nově 1804: □Ignatz Pankratz, dol. 1806-1807. Přijat do učení s povolením z 19. prosince 1804 čj. 40205 (ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 27/4 kr 564) [ČG Com 1796-1805 2/2 fc 2/16, 2/24, 2/26 kr 557; ČG Com 1796-1805 Sp fc 2 2 čj. 11610 Prachiner k. Kreisamt, Guth Eisenstein Tabelle Pro ao 1800 kr 556; ČG Com 1806-1815 Sp fc 2 3/7 čj. 8683/600 Prachiner k. Kreisamt, Gut Eisenstein, Spieglhütten, Pampferhütte, Fürstenhütten, Verzeichniß 1805 kr 744]. [ČG Com 1806-1815 Sp fc 2 3 1808 Prachiner Kreis, Glasmacher Standes Personaltabelle für das Jahr 1807 čj. 11328 kr 744].
Johann Nepomuk Hafenbrädl u. Franz Hafenbrädl, skelná huť, dol. 1809. Johann Nepomuk Hafenbrädl v roce 1809 zanechal statek Eisenstein svým synům Johannu Nepomukovi a Franzi [SK Duplikát 6471 Železná Ruda I, Catastral-Schätzungs-Elaborat der Steuergemeinde Eisenstein Markt I. Theil 1850]. V roce 1812 jsou hutě dědiců Johanna rytíře Hafenbrädla pro nedostatek objednávek mimo provoz, personál je vrchností podporován penězi a výdělkem při jiné práci, aby po zvýšení poptávky mohly být hutě znovu uvedeny do provozu [ČG Com 1806-1815 2 3 1812 čj. 46126/4719 Bericht des k. k. Prachiner Kreisamtes 1812 kr 745].
Na panství Železná Ruda (Eisenstein) jsou v letech 1810 a 1813 uváděny všechny hutě toho času mimo provoz [Schematismus 1810, 94; Schematismus 1813, 110]. Pak výroba ve Spiegelhütte a Pampferhütte pod dohledem Elisabeth von Hafenbrädl [Schematismus 1820, 789].
Aloys Ritter von Hafenbrädl, skelná huť, Eisenstein, Spiegelhütte, dol. 1812. Sklářský mistr Aloys rytíř Hafenbrädl, narozený v Železné Rudě, má v letech 1812-1813 6 tovaryšů, 1 učně a 22 pomocníků.
Tovaryši 1812-1813: □ Xaver Probst (Eisenstein). □ Johann Roob (Eisenstein). □ Georg Berdl (Eisenstein). □ Adam Berdl (Eisenstein). □ Johann Schrek (Eisenstein). □ Georg Gotermayer (Stubenbach). Učeň 1812-1813: □ Johann Probst (Eisenstein). Pampferhütte není v tomto výkazu zmíněna [ČG Com 1806-1815 2 3 1813 čj. 5082/549 Prachiner k. k. Kreisamt 1813, Verzeichniß 1813 kr 745]. Zpráva krajského úřadu za rok 1814 rozlišuje (kromě dvou hutí na statku Debrník a to Kammeral Hütte a Deferniker Hütte Elisabethy von Hafenbrädl) 2 hutě v Eisensteinu Aloyse von Hafenbrädla. Dosud byly provozovány střídavě na 2 pecích se 7 pánvemi. Hutě v Eisensteinu, zvané Pampherlhütte a Spieglhütte, mají 1 pec se 7 pánvemi, hutě v Debrníku mají 3 pece se 7 pánvemi. Ve všech 4 hutích se vyrábí bílé solinové tabulové sklo pro vývoz a zelené tabulové sklo pro tuzemsko. Dřevo se bere z vlastních lesů [ČG Com 1806-1815 2 3 1813 čj. 9378/903 Prachiner k. Kreisamt, Bericht für das Jahr 1814, 30ten Jänner 1815 kr 745]. V roce 1815 jsou dvě eisensteinské hutě uvedeny pod jménem Plampfelhütte a Spieglhütte. Pracuje se v nich střídavě jen 21 jsou týdnů, podobně jako v hutích na statku Deferník. Všichni skláři eisensteinských hutí jsou uvedeni ve společném přehledu. Tovaryši 1814-1815: Xavier Probst (Eisenstein), 1815 zemřel. Georg Franz (Heidler Gericht). Johann Rob (Eisenstein), nastoupil 1815. Georg Bredl (Eisenstein). Adam Bredl (Eisenstein), nastoupil 1815. Franz Gottermayer (Eisenstein), odešel 1815. Johann Schrek (Eisenstein). Joseph Eibner (Zejbišská rychta), odešel 1815. Georg Obermayer (Scheiben, Bavorsko), nastoupil 1815. Učni 1814-1815: Johann Probst (Eisenstein). V hutích pracuje 22 pomocníků [ČG Com 1816-18125 Sp fc 2 3 1816-1817 čj. 5723/548 Bericht des k. k. Prachiner Kreisamts, 1815 kr 882].
Alois Ritter v. Hafenbrädlische Erben, skelná huť, dol. 1817. V hutích zvaných nyní Pamperl a Spiegelhütte s pecí o sedmi pánvích vyrábějí podle krajské zprávy z 8. února 1817 dědicovéAloyse rytíře von Hafenbrädlastřídavě jen na jedné peci solinové sklo, určené převážně na vývoz do Itálie, a zelené tabulové sklo pro domácí trh [ČG Com 1816-1825 Sp fc 2 3 1816-1817 čj. 7172/754 Prachiner k. k. Kreisamt 1816 kr 882].
V roce 1817 výroba na jedné peci se sedmi pánvemi bílých solinových a zelených tabulí, střídavě pro nedostatek dřeva na druhé huti zvané Pampferhütte. V roce 1817 bylo 432 hutních tisíc skla prodáno v tuzemsku za 2.160 zl v. m. Dva tovaryši odešli do hutě Deferník, jeden na vlastní hospodářství, zůstalo 5 tovaryšů, 2 učni a 22 pomocníci. Roční potřeba 180 sáhů dřeva je kryta z vlastního lesa [ČG Com 1816-1825 2 2 1818 čj. 7504/768 kr 878].
Franz Ritter von Hafenbraedl und Elisabeth von Hafenbraedl, továrny skla, Eisenstein a Defernik (Debrník ↑), dol. 1821. Protokolace firmy 7. prosince 1821. Na vyzvání Směnečného a merkantilního soudu v Praze opověděla firmu továrny skla s výrobou solinu a zeleného tabulového skla Maria Elisabeth v. Hafenbrädl dopisem daným v Debrníku 14. června 1820. Kontestace firmy u krajského soudu Písek 9. července 1820, potvrzení firmy guberniem 15. listopadu 1821 č. 55713 [MHMP I, SOS Praha Kn sv V. Fkk 1818-1823 fo 154], po jejím předložení českému guberniu 2. listopadu 1821. Žádost podali Franz Ritter von Hafenbraedl a Elisabeth von Hafenbraedl, majitelé továren skla Eisenstein a Debrník [ČG Com 1816-1825 Sp fc 23/740 kr 906]. 1843, 358]. Při té příležitosti požádali o vystavení duplikátu továrního oprávnění, uděleného jejich otci Johannu Georgu 6. 11. 1767 – viz Debrník, statek, Deferniker Glashütte[ČG Com 1816-1825 Sp fc 2 21 čj. 43257/2366 kr 884]. Franz Hafenbrädl získal po smrti bratra v roce 1821 druhou půlku statku [SK Duplikát 6471 Železná Ruda I, Catastral-Schätzungs-Elaborat der Steuergemeinde Eisenstein Markt I. Theil 1850].
Vrchnostenský úřad v Eisensteinu 30. září 1821 zasílá seznam nezaměstnaných sklářů na panství Eisenstein: tovaryš dutého skla Lorenz Kollwerther (ženatý, bezdětný), tovaryši tabulového skla Georg Bertl* (ženatý, 6 dětí), Wenzl Greiner (ženatý, 7 dětí), Joseph Greiner (ženatý, 4 děti). Na dotaz gubernia, z které hutě tito skláři byli propuštěni, podává vysvětlení že L. Kollwerther bývá tu a tam zaměstnaný, protože na panství není huť dutého skla, ostatní jsou z Eisensteiner Glashütte. Zpráva krajského úřadu ze 13. dubna 1823 uvádí jen huť Pampferhütte ↓ [ČG Com 1816-1825 2 2 1820 čj. 55086/3034 kr 879; ČG Com 1816-1825 Sp fc 2 3 1823 čj. 20749/1326 Bericht des Prachiner kk Kreisamts für das Solarjahr 1822 No. 3976, Zpráva KÚ 13. April 823 kr 883].
□Georg Bertl,* sklář v českém Eisensteinu Nr. 101. Manželka Katharina, rozená Schendner z Eisensteinu. SynWolfgang Bertl,tabulářv Johannesthalu (Zugebaute Tafelhütte), se žení v Lenoře 3. 2. 1842 ve věku 31 let s Theresií Ertl [SOA Třeboň Matrika Horní Vltavice 8, O 1764-1877, fol. 231 sn. 233].
České gubernium dopisem z 5. dubna 1831 upozorňuje rytíře Hafenbrädla na průmyslovou výstavu Praha 1831, zmiňuje jeho tabulové sklo, které na výstavě 1829 získalo čestnou zmínku [JPP 1829-1775 obálka 1831 kr 2]. Stabilní katastr 1837 uvádí v majetku Franze rytíře Haffenbrädla stavební parcelu 7 s hospodářským a obytným domem č. 104, parcelu 8 s hospodářským a obytným domem č. 95, parcelu 9 s hospodářským a obytným domem č. 93, parcelu 10 s hospodářským a obytným domem č. 94, parcelu 11 s hospodářským domem č. 90, parcelu 12 s hospodářským a obytným domem č. 90, parcelu 13 s hospodářským a obytným domem č. 91, parcelu 14 s hospodářským a obytným domem č. 92, parcelu 15 s obytným domem č. 96, parcelu 16 s hospodářským a obytným domem č. 97, parcelu 17 s hospodářským a obytným domem č. 98, parcelu 18 s obytným domem č. 99, parcelu 19 s obytným domem č. 100, parcelu 21 s obytným domem č. 103, parcelu 22 s hospodářským domem č. 103, parcelu 23 s obytným domem č. 102, parcelu 24 s obytným domem se dvorem č. 101. Na nových stavebních parcelách (bez č.) z pozemkové parcely 52 byly postaveny obytné domy sklářů č. 1-8 a finanční kasárna č. 9 [SK Duplikát 8472 Železná Ruda II, Bau Parzellen Protocoll der Gemeinde Eisenstein Markt, II. Theil 1837]. Guberniální jednání o zřízení skelné hutě rytířevon Hafebrädla v Eisensteinu, na hranicích, v roce 1838 čj. 46028, 60470, 52501 a v roce 1839 čj. 1475, 18167 [ČG Vš 1836-1840 Pk el 104 fc 104/8/2]. Viz Elisenthal.
Franz Ritter von Hafenbrödel (Hafenbrädel), sklárny, Spiegelhütte a Pampferhütte, solinové a zelené tabulové sklo [Schematismus 1828, 716].